S králíkem je legrace

Dnešní děti vědí, že králík už nepatří jen do králíkárny a později na pekáč. Králíček může být i velkým kamarádem a fajn společníkem. Zakrslého králíka si můžete domů přinést přibližně v osmi týdnech, kdy už je schopný existovat bez matky.
· Pokud ho chceme dát jako společníka menším dětem, je potřeba jim vysvětlit některé důležité zásady.



To, že zvíře není hračka, určitě vědí. Ale pokud byly v minulosti zvyklé například jen na psa, budou se chovat podobně i ke králíkovi. A ten takové chování rozhodně neuvítá. Je totiž trochu bázlivý. Proto se na něho musí pomalu. Králík reaguje na to, čeho se bojí, zajímavým způsobem. Samozřejmě, že vezme nohy na ramena. Na tom nic zajímavého není. On ale před tím ještě stihne zadupat zadníma nohama. Dělá to proto, aby varoval ostatní. A to i přesto, že je v místnosti docela sám. Prostě mu to velí instinkt. Je tedy potřeba nejprve na králíčka promluvit a teprve potom se snažit ho chytit. Jestliže s ním bude chovatel správně zacházet, najde v něm dokonalého společníka a zábavného kamaráda.

Králík musí být první

Zakrslí králíci mají jednu společnou vlastnost. Jsou velice hraví a skotačiví. Pokud mu budete chtít udělat opravdu radost, pořiďte mu pokojovou překážkovou dráhu. Nic není pro ně větší zábavou nežli přeskakování různých krabic a kličkování mezi nimi. Jestliže se rozhodneme pořídit si další zvířátko, je potřeba velkého rozmyslu.



· Nejvíce by králíček asi uvítal kamaráda stejného druhu.
Ale pokud máme už psa nebo kočku, kteří s námi žijí v bytě, asi bychom si měli koupi králíka rozmyslet. Aby se králík nestal živým soustem. Jestliže máme králíčka a chceme si pořídit psa nebo kočku, je situace docela jiná. Zvířata, která přijdou jako druhá, budou brát králíka jako pana domácího a budou s ním žít v míru. Přesto je ale dobré nenechávat je bez dozoru.